Dezinfekce a sušárna (lágr Barabanicha)

Vedle parní lázně s prádelnou plnila roli hygienické prevence také dezinfekční místnost a sušárna, většinou umístěné v jednom baráku.

Podívejte se na celý příběh Imricha Gablecha

Funkci dezinfekce a sušárny ve svých memoárech popisuje americko-polský kněz Walter Ciszek, pobývající ve stejné době v lágrech Norilsku nedaleko Mrtvé trati: „Každá část baráku měla přidělenou službu. Ta každé ráno přinášela válenky ze sušárny uprostřed tábora, kam se každý večer věšely. Válenky byly označeny čísly, která se na ně psala křídou, a pak se věšely na kovové kroužky k uschnutí."

„Každých deset dní byla koupel, při níž nám ostříhali vlasy mašinkou, oholili tělo (jako prevenci proti vším) a předali kus mýdla. Než jsme vešli do koupele, svlékli jsme se a odevzdali šaty k dezinfekci, na zpáteční cestě jsme se pak postavili do fronty na čisté prádlo. Museli jste si obléknout, co vám dali, ať už to bylo příliš velké, nebo příliš malé."

Sušárny a dezinfekční baráky, na něž jsme na expedici v září 2013 narazili, byly bohužel vyhořelé či rozpadlé. Tato panoramatická prohlídka zobrazuje barák v lágru Barabanicha, ovšem nejsme si zcela jisti, zda se v tomto případě opravdu jedná o dezinfekci a sušárnu. Nejsme bohužel ani schopni přesně rekonstruovat způsob, jakým se vězeňské šaty dezinfikovaly.

Během expedice v roce 2009 jsme objevili i trestný tábor stranou od železnice. V něm měly baráky často svůj účel nadepsaný na barevných cedulích. Podle toho jsme snadno identifikovali i dezinfekci se sušárnou, jak dokládá následující galerie:


Vraťe se do původní orientace tabletu, nebo