Imrich Gablech

Narozen 1915. 1939 jako vojenský letec utekl do Polska. Zatčen postupujícími sovětskými vojsky, odsouzen za špionáž na 5 let gulagu. Prošel tábory Pečorlagu. 1941 propuštěn a poslán jako letec do Velké Británie.

Narodil se 4. listopadu 1915 ve slovenském Hrachovišti do početné rodiny drobného rolníka. Po absolvování obecné školy v rodné obci pokračoval ve studiu na gymnáziu v Novém Městě nad Váhom. Na podzim roku 1936 nastoupil vojenskou základní službu v Piešťanech, následně studoval na letecké a pilotní škole (v Chebu a Prostějově). Jako letec byl poté zařazen k polní letce působící nedaleko Bratislavy ve Vajnorech a následně v Žilině.

Když došlo 14. března 1939 k vyhlášení tzv. Slovenského štátu a k okupaci zbytku Čech a Moravy, rozhodl se společně s dalšími letci bez povolení odletět. Po přemístění k 64. letce do Piešťan se konečně naskytla ta pravá chvíle – 7. června 1939 čtyři letadla s osmičlennou posádkou přeletěla bez větších problémů do Polska, konkrétně na letiště v Dęblinu. Jelikož tehdy ještě nebylo Polsko ve válečném stavu, začali slovenští letci působit jako smluvní letci v rámci polského letectva.

Druhý den po vypuknutí války, tj. 2. září 1939, ovšem uskutečnily německé bombardéry na dęblinské letiště silný nálet a doslova na poslední chvíli se Imrichovi podařilo uletět. Za několik dnů se ještě s několika dalšími letci z Dęblinu dostal do polského městečka Horodenka nedaleko rumunských hranic.

Již 18. září 1939 však došlo k obsazení Horodenky sovětským vojsky a zatčení všech letců příslušníky Rudé armády. Po několikadenním vyšetřování obvinili vyšetřovatelé NKVD Imricha ze špionáže, načež byl v březnu 1940 odsouzen na pět let nucených prací v sovětských nápravně-pracovních táborech.


Související prohlídky: psí boudy a dezinfekce a sušárna

Zpočátku byl transportován na práci do rudných dolů u města Marhanec v Dnětropetrovské oblasti. Za několik týdnů pak přišel další transport přes celé Rusko až do povodí řeky Pečory, kde se nacházely tábory Pečorlagu. Zařazen byl do pracovního tábora č. 19, kde žilo okolo 700 vězňů (většinou Poláků), stavějících zde jeden z úseků železniční tratě z Pečory do Vorkuty.

Související prohlídka: samotka

Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 byl jako většina polských vězňů z tábora propuštěn. Propuštění vězni se střídavě pěšky a vlakem dostali až k Moskvě, kde byli nakrátko umístěni do kolchozu. Transport následně pokračoval do Archangelsku, odkud v září 1941 vypluly lodě do Velké Británie.

Ke skotským břehům doplula loď s Imrichem 13. října 1941, poté se vlakem přesunul k polské bombardovací peruti, odkud pokračoval na český inspektorát a k československé jednotce do Wilmslow. Protože nemohl kvůli zdravotním problémům působit jako letec, vykonával až do konce války funkci leteckého dispečera na letišti Coltishall u města Norwich.

Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, posléze jej ale odveleli do Havlíčkova Brodu, kde opět sloužil u letecké kontroly. Po únoru 1948 vykonával několik měsíců i funkci velitele letiště a letecké základny. Stejně jako většina tzv. zápaďáků byl však i on v únoru 1949 z vojenské služby propuštěn.

Související prohlídka: latrína

Řadu měsíců nemohl získat odpovídající zaměstnání, než byl přijat ke stavebním závodům v Havlíčkova Brodě, kde pracoval jako pomocný plánovač a likvidátor faktur. V roce 1951 byl ale po krátkém zatčení a vyšetřování znovu ze zaměstnání propuštěn. Přijat byl alespoň do havlíčkobrodské pilníkárny jako účetní, později jako kontrolor pilníků. Po neshodách s vedoucím nezůstal ani zde a až do důchodu pracoval v podniku s obvazovými materiály.

Doplňující zdroje k příběhu Imricha Gablecha


Vraťe se do původní orientace tabletu, nebo